BO

BO = "příbuznost získaná sňatkem"

BO se používá především u následujících tří příbuzenských vztahů, a to i v ženském tvaru s příponou IN.

Použít se teoreticky dají i slova bokuzo, bonevo, boonklo, boavo, bonepo, boparenco a bofamiliano (včetně ženských tvarů s příponou IN), ale v praxi se používají obyčejná slova bez BO (např. kuzino de mia edzino = sestřenice mé manželky).

V případě příbuznosti přes dvě manželství by se logicky mohla předpona BO použít zdvojeně, např. via bobofrato = manžel sestry tvého manžela / tvé manželky. Ale v praxi se tento způsob nepoužívá, stačí jednoduché BO.

BO se může kombinovat s předponami GE a PRA. Vzájemné pořadí těchto předpon není podstatné, ale v praxi se na posledním místě nejčastěji používá GE: bogepatroj = rodiče manžela či manželky, bogefratoj = sourozenci manžela nebo manželky, prageavoj = praprarodiče, bopragekuzoj = bratranci a sestřenice z druhého kolena ze strany manžela či manželky atd.

ĈEF

ĈEF = "nejdůležitější, nejvyšší". ĈEF ukazuje, že následující záležitost je nejdůležitější mezi všemi záležitostmi téhož druhu.

ĈEF poukazuje na nejdůležitější věc nebo osobu. Přípona ESTR vyjadřuje osobu, která vede a rozhoduje. Nejdůležitější osoba má často i rozhodující pravomoc, proto slova vytvořená pomocí ĈEF a ESTR mají v některých případech stejný význam: ĉefredaktoro = šéfredaktor ≈ redakciestro = vedoucí redakce. ESTR vždy znamená osobu (urbestro = starosta města), kdežto ĈEF jako předpona neoznačuje osobu (ĉefurbo = hlavní město). Samostatné ĉefo však vždy značí osobu, takže ĉefo a estro v praxi mají téměř shodný význam: šéf, vedoucí, vůdce.

DIS

DIS = "pryč různými směry". Česky ROZ. Používá se jako předpona u dějových slov (tj. sloves i podstatných a přídavných jmen slovesných) a ukazuje způsob nebo výsledek děje.

U slov značících pohyb DIS vyjadřuje, že se více objektů pohybuje pryč různými směry:

Pokud slovo už samo o sobě má rozdělovací význam, DIS tento význam zesiluje:

Pokud má slovo naopak spojovací význam, DIS tento význam nahrazuje rozdělovacím významem a shoduje se s MAL:

DIS se používá i jako obyčejný kořen: disa = rozptýlený, rozsetý, rozházený, rozdělený; disigi = rozdělit, oddělit od sebe.

EK

EK = "začátek děje, náhlý děj". EK používáme jen u činných slov a vždy znamená způsob děje.

Nejčastěji EK vyjadřuje, že děj začíná. Znamená první okamžik toho děje, často s nádechem nečekanosti:

Také přípona IĜ v některých případech znamená počátek děje: sidiĝi = usednout, estiĝi = vzniknout. Ovšem EK vyjadřuje náhlý, rychlejší nástup začátku než IĜ.

EK někdy znamená náhlý děj, trvající jen okamžik. Pak to není pouze začátek, nýbrž celý děj:

EK se používá také jako obyčejný kořen i jako citoslovce výkřiku.

EKS

EKS = "bývalý, už neúřadující, už ne takový". EKS se používá hlavně u profesí a jiných lidských rolí, občas ovšem i u jiných slov:

U názvů zvířat předpona EKS vyjadřuje, že jsou kastrovaní: bovo → eksbovo = vůl, vykleštěný býk (ale spíše hovorově, ne terminologicky).

GE

GE = "obě pohlaví". GE používáme u mužských a neutrálních slov, abychom jim dali význam obou pohlaví.

GE nejčastěji vyjadřuje pár:

GE taky používáme u příbuzenských vztahů pro označení skupin příbuzných obou pohlaví:

GE taky používáme obecněji k vyjádření, že obě pohlaví jsou ve skupině zastoupena:

Když je slovo samo o sobě neutrální, není potřeba přidávat GE, kromě případů, kdy chceme zdůraznit, že obě pohlaví jsou zastoupena. Obvykle říkáme jen lernantoj, doktoroj apod.

Zřídka se GE objevuje před něčím, co nemůže mít pohlaví. Takto vytvořené slovo vyjadřuje, že něco se vztahuje k oběma pohlavím, často s žertovným nádechem: lernejo → gelernejo = škola pro obě pohlaví.

Poznámka: Slovo s předponou GE a koncovkou O je obvykle jen v množném čísle, protože pro zahrnutí obou pohlaví musí skupina mít víc než jeden prvek. Ale občas potřebujeme zvýraznit, že se jedná o kohokoliv z obou pohlaví. V takovém případě můžeme vytvořit slova jako gepatro = otec nebo matka, geedzo = manžel nebo manželka. Toto použití však není běžné a mnozí soudí, že je nelogické a nesprávné. Taková slova jsou přesto srozumitelná a můžou být užitečná. Budoucnost ukáže, jestli se ujmou.

MAL

MAL = "přímo opačná myšlenka". MAL je použitelné jen u slov, ke kterým existuje přímý opak.

Někdy můžeme váhat mezi MAL a ne. Ne poukazuje na nepřítomnost něčeho, kdežto MAL vyjadřuje pravý opak. Někdy je možno použít obojí, ovšem s trochu odlišným významem či odlišnou silou popření, přičemž MAL je silnější než ne:

MIS

MIS = "chybný, nesprávný, špatný". MIS vždy ukazuje způsob nebo vlastnost toho, co stojí za.

Nepleťte si MIS a MAL. MIS nemění základní význam slova, jen přidává informaci o chybě nebo zlém úmyslu. MAL zcela mění význam v pravý opak:

PRA

PRA = "před dlouhou dobou, primitivní". PRA vyjadřuje, že to, co stojí za, je časově vzdálené.

U slov, která vyjadřují příbuzenské vztahy, tj. av(in)o = děda, babička, nep(in)o = vnuk, vnučka, onkl(in)o = strýc, teta, nev(in)o = synovec, neteř a kuz(in)o = bratranec, sestřenice, PRA vyjadřuje příbuzenství o jednu generaci dál (dopředu nebo dozadu v čase).

U slov patr(in)o (otec / matka) a fil(in)o (syn / dcera) předpona PRA vyjadřuje vzdálenou příbuznost přes několik nebo mnoho generací:

Často se slova prapatroj a prafiloj používají v množném čísle (praotcové a prasynové) pro označení vzdálených předků nebo potomků, často bez rozlišení pohlaví (prapředkové a prapotomci).

U označení příbuzných se předpona PRA může kombinovat s předponami BO a GE.

RE

RE = "přijít nebo dát znova na stejné místo jako dřív, znova udělat nebo se stát takovým jako dřív, dělat nebo pořádat ještě jednou stejným nebo jiným způsobem". RE používáme jen u činných slov a vždy znamená způsob děje:

Některá slova s předponou RE vznikla pod vlivem národních jazyků, proto mají poněkud nelogický smysl. Např. reprezenti neznamená "znovu prezentovat", nýbrž "reprezentovat, jednat něčím jménem, v zastoupení", resumi neznamená "znovu sečíst", nýbrž "shrnout, stručně vyjádřit podstatu věci". Tato a podobná slova v esperantu nepovažujeme za slova s předponou RE, nýbrž za slova utvořená z kořenů REPREZENT, RESUM atd. Slova returni a především returna a returne se dříve používala ve významu návratu, dnes je používáme jen v případě skutečného otáčení.