Množstevní výrazy se často chovají zvláštním způsobem. Mohou mít podobu podstatného jména (multo, kelko apod.), přídavného jména (multa, pluraj apod.), odvozeného příslovce (multe, sufiĉe apod.), nebo jednoduchého příslovce (pli, tiom apod.).
Množstevní podstatná jména
Množstevní podstatná jména se chovají stejně jako jiná podstatná jména, ale často je následuje da-esprimo (výraz s pedložkou da), který ukazuje, z čeho se množství skládá:
- Kiam mi ien veturas, mi neniam prenas kun mi multon da pakaĵo. - Když někam cestuji, nikdy si s sebou neberu hodně zavazadel.
Mluvnicky je množstevní výraz hlavní, ale z hlediska smyslu je důležitější výraz s předložkou da, a proto podstatné jméno za předložkou da bývá vnímáno jako hlavní:
-
Tiam grandega multo da vortoj fariĝus en la skribado tute nediferencigeblaj unu de alia. - V tom případě by se obrovské množství slov stalo v psaném projevu úplně nerozlišitelnými jedno od druhého.
Nediferencigeblaj (nerozlišitelní) se mluvnicky vztahuje k multo, ale má koncovku -j, protože podle smyslu se silně vztahuje ke vortoj (slovům). Věta by se stala velmi podivnou, kdybychom řekli nediferencigebla (nerozlišitelný) bez koncovky -j, protože následující výraz unu de alia (jeden od druhého) vnucuje představu více jednotlivců. Porovnej s následujícím příkladem: Grandega multo da vortoj fariĝas tute senbezona por lernado. (Velké množství slov se stává zcela nepotřebným k učení = Netřeba se učit velkému množství slov).
Místo multo a malmulto se nejčastěji dává přednost příslovečným tvarům multe kaj malmulte (mnoho a málo)
Příslovce množství
Příslovce množství se někdy objevují ve větě, jako by to byla podstatná jména, a zastávají funkci podmětu, předmětu apod. Prakticky se jedná jen o slova multe, sufiĉe, kelke a jejich varianty. Používání kelke v takové funkci je dnes vzácné:
-
En la kelo troviĝas multe da rubaĵoj. - Ve sklepě se nachází mnoho odpadků.
Multe je podmětem. Lze také říci multo da rubaĵoj.
-
El ŝia buŝo eliris kelke da perloj kaj kelke da diamantoj. - Z jejích úst vyšlo několik perel a několik diamantů.
Tato dvě kelke jsou podmětem přísudku eliris. Dalo by se říci kelko da perloj/diamantoj, ale kelko se v praxi nepoužívá. Dnes se nejvíc používá kelkaj: kelkaj perloj, kelkaj diamantoj
-
La riĉulo havas multe da mono. - Boháč má hodně peněz.
Multe je předmět, nemůže však přibírat koncovku N, protože je příslovcem.
- Mi havas sufiĉe da laboro. - Mám dost práce.
Podobně se dají použít příslovečná slůvka množství:
-
Ĉu vi scias, kiom estis da mortigitoj? - Víš, kolik bylo zabitých?
Kiom je podmětem k estis.
-
Prenu tiom da mono, kiom vi volas. - Vezmi si tolik peněz, kolik chceš.
Tiom a kiom jsou předměty.
-
Pri tiom da feliĉo mi eĉ ne sonĝis, kiam mi estis ankoraŭ la malbela anasido! - O takovém štěstí se mi ani nesnilo, když jsem ještě bylo ošklivé kačátko!
Tiom je příslovečným určení s předložkou pri.
-
Restas ankoraŭ iom da problemoj. - Zbývá ještě několik problémů.
Iom je podmět.
-
Observu pli da ordo! - Hlídej víc pořádku! (Dbej víc na pořádek!)
Pli je předmětem.
-
Tro da kuiristoj kaĉon difektas. - Příliš mnoho kuchařů kaši škodí.
Tro je podmětem.
Když množstevní příslovce následuje výraz s předložkou da, často se může zdát, že toto příslovce vůbec není hlavním slovem, nýbrž tím hlavním výrazem je podstatné jméno za předložkou da.Z hlediska smyslu je skutečně důležitější podstatné jméno za předložkou da, avšak z hlediska mluvnického je hlavním slovem příslovce. Pokud ovšem příslovce + da mají popis, tento popis se vztahuje k da +podstatnému jménu jako výrazu hlavnímu: Multe da akvo estis verŝita sur ĝin. Pokud ovšem chybí da + podstatné jméno, pak se popis vztahuje k příslovci a proto je třeba použít formu na E: Multe estis farite.
Množstevní přídavná jména místo množstevních příslovcí.
Často lze množstevní příslovce nahradit množstevním přídavným jménem. V takovém případě se stává hlavním slovem podstatné jméno, které u příslovce následovalo za předložkou da, ovšem u přídavného jména da mizí:
- En la subtegmento troviĝas multaj malnovaj vestaĵoj. ≈ ...multe/multo da malnovaj vestaĵoj. - Na půdě se nachází mnohé staré oblečení. ≈ mnoho/množství starého oblečení.
- La riĉulo havas multan monon. ≈ ...multe/multo da mono. - Boháč má mnohé peníze. ≈ …mnoho/množství peněz.
Přesto existuje rozdíl v určitém stylistickém zabarvení. Multaj a kelkaj se používají buď pro jednotlivé záležitosti nebo o soudržné množství. Multe a kelke se používají jen pro soudržné množství.Nelze proto říci: Kelke da homoj sentas sin la plej feliĉaj, kiam ili vidas la suferojn de siaj najbaroj. Oni devas diri Kelkaj homoj... (Je třeba říci), protože se jedná o city každého člověka zvlášť.
Stupeň a množství
Stupeň a množství jsou rozdílné věci, ale někdy se významově blíží.
Tre a multe
- tre = „o vysokém stupni, s velkou intenzitou“ ≈ velmi
- multe = „ve velkém množství, s dlouhým trváním, často opakované“ ≈ hodně
U přídavných jmen a příslovcí se skoro vždy používá tre, ale lze použít i multe,pokud je jasné, že se jedná o množství nebo četnost. U sloves se nejčastěji používá multe, protože normálně se jedná právě o množství nebo četnost, může se však použít tre, když se jedná o stupeň nebo intezitu.
- Ĝi estas tre bona. - To je velmi dobré.
- Tie troviĝas tre grandaj domoj. - Nachází se tam velmi velké domy.
- Mi tre ŝatas Berlinon. = Mi intense ŝatas Berlinon. - Mám velmi rád(a) Berlín.
- Mi tre amas ŝin. = Mi intense amas ŝin. - Velmi ji miluji.
- Mi havas multe da mono. - Mám hodně peněz.
- Ŝi multe pensis pri tio. = Ŝi longe pensis pri tio. - Hodně o tom přemýšlela. = Dlouho o tom přemýšlela.
- Kiu multe parolas, ne multe faras. - Kdo hodně mluví, málo dělá.
-
Li tre multe helpis al mi. - Velmi (hodně) mi pomohl.
Tre popisuje multe. Multe popisuje helpis.
Pro popis pli a tro se používá multe:
- Ĝi estis multe pli granda ol antaŭe. - Bylo to mnohem větší než předtím.
- Ĝi fariĝis multe tro nigra. - Přespříliš to zčernalo. = Stalo se to přespříliš černým.
Kiel a tiel
Tabulková slova kiel a tiel poukazují nejen na způsob, ale také na stupeň. Dají se používat tam, kde se používá tre:
-
Vi estas tiel bela, tiel bona kaj tiel honesta, ke mi devas fari al vi donacon. - Vi jste tak krásná, tak dobrá a tak čestná, že vám musím dát dárek.
Lze řícii: tre bela, tre bona a tre honesta.
-
La nokto estis tiel malluma, ke ni nenion povis vidi eĉ antaŭ nia nazo. - Noc byla tak tmavá, že jsme nic nemohli vidět ani před nosem.
Lze říci: tre malluma. (velmi tmavý)
Kiom a tiom
Tabulková slova kiom a tiom ukazují množství. Mají se používat tam, kde lze použít multe:
-
Mi volas tiom da terpomoj, kiom mi povas porti. - Chci tolik brambor, kolik unesu.
Lze říci: volas multe (chce hodně) a povas porti multe (může nést hodně = hodně unese).
-
Ŝi tiom laboris, ke ŝi fariĝis ĉefo de la firmao. - Pracovala tak moc, že se stala šéfkou firmy.
Lze říci: multe laboris.
Místo multe se často upřednostňuje tiom,protože multe je slovo množství: Nun li estis ja riĉa, havante tiom multe da mono. Aŭ …havante tiel multe da mono. Aŭ ...havante tiom da mono. (Majíce tak mnoho peněz - Majíce tolik peněz)
Tiom-kiom jako chorobná tendence.
Kiom a tiom jsou často používány k vyjádření stupně místo kiel a tiel, když chceme něco silně zdůraznit. To je celkem dobré, ale někteří esperantisté používají systematicky jen kiom a tiom místo kiel a tiel jako kdyby chtěli stupeň zdůraznit vždycky, např.: Mi estas tiom forta, kiom vi. Jsem tolik silný kolit ty. Srovnejte to s větou z Fundamenta: Mi estas tiel forta, kiel vi. Jsem tak silný jako ty. Tato Tato tendence k "tiom-kiom je zcela cizí vůči knize Fundamento i vůči tomu, co používal Zamenhof. Kromě toho uživatelé tiom-kiom ztrácejí možnost použít tiom a kiom k důrazu.